Sociln politika a sociln instituce (PS) Vyuuje: PhDr.

Sociln politika a sociln instituce (PS) Vyuuje: PhDr.

Sociln politika a sociln instituce (PS) Vyuuje: PhDr. Roman Mka, Th.D., Ph.D. Ing. Jaroslav etek, Ph.D. Obsah pedmtu Clem pedmtu je seznmit studenty s teoretickmi koncepty dlch oblast iroce pojman sociln politiky a souasn upevnit jejich znalosti zskan v jinch pedmtech (zejmna v oblasti prva socilnho zabezpeen). Soust vuky je rovn draz na realizaci jednotlivch politik v esk republice. 1. Zkladn charakteristiky sociln politiky - pojem sociln politika - principy a funkce sociln politiky - nstroje sociln politiky - subjekty a objekty sociln politiky - sociln stt, jeho pojet, typologie a problematika jeho existence 2. Sociln zabezpeen (sociln pojitn, sttn sociln podpora, sociln

pomoc) 3. Politika zamstnanosti 4. Vzdlvac politika 5. Rodinn politika 6. Zdravotn politika 7. Bytov politika Studijn materily HEYWOOD, Andrew. Politick teorie. Praha: Eurolex Bohemia, 2005 (Stt s. 7585; Welfare s. 259269) KREBS, Vojtch a kol. Sociln politika. Praha: ASPI, 2007, (s. 17157) KELLER, Jan. Soumrak socilnho sttu. Praha: Slon, 2005. SMUTEK, Martin. Sociln stt. vod do studia. Hradec Krlov: Gaudeamus, 2005. Politika polis politeia Aristotels lovk jako zoon politikon obec jest tvar pirozen a e lovk jest bytost pirozen uren pro ivot v obci (x Hobbes homo homini lupus )

Politika (politik techn) je podle nj nejdleitj vdou, etickou innost, kterou se lid sna vytvoit spravedlivou a dobrou spolenost Politika je: sprvou vc veejnch organizac sociln existence lovka redistribuc moci a zdroj spoluprac a konfliktem, eenm spor, bojem o vize dobr spolenosti Politika Politika a ekonomika (polis oikos) oikos dm, ekonomie jsou tedy pravidla hospodaen domcnosti, v penesenm a irm smyslu ekonomie zkoum, jak se chov lovk s neomezenmi potebami ve svt omezench (vzcnch) zdroj. Sociln (z lat. socialis spoleensk) je: tkajc se lidsk spolenosti, spoleensk

tkajc se ivotnch podmnek jednotlivce ve vztahu ke spolenosti tkajc se snahy o zlepen spoleenskch problm Sociln instituce: Instituce je sociln tvar, do nj se zpevnila mezilidsk interakce Instituce je sociln pedepsan struktura rznch zpsob chovn, prostednictvm kterch jsou eeny opakujc se a neodbytn problmy ivota lid Sociln politika social policy Ti dimenze politiky (polity politics - policy) polity (institucionln dimenze politiky), politics (procesuln dimenze politiky), policy (obsahov dimenze politiky) politick d tvo rmec (polity), v nm na zklad strategie politickho konflikty a konsensu (politics) vznik materiln politika (policy) Definice sociln politiky (Sociln politika nen jednoznan definin vymezena, ba nen ani jednoznan vymeziteln KREBS, 2007:19): sociln politika je politikou, kter se primrn orientuje k lovku, k rozvoji a kultivaci jeho ivotnch podmnek, dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality ivota (KREBS, 2007:17) neexistuje jednoznan definice sociln politiky, ale naopak

urit libovle v jejm chpn, ak to jak v teorii, tak i v praxi(KREBS, 2007:23) Sociln politika jednn sttu a dalch subjekt sociln politiky s clem pozitivn ovlivnit ivotn podmnky lid, vytven dstojnch podmnek ivota vem obanm soubor aktivit, nstroj a opaten, jejich smyslem je reakce na nepzniv sociln udlosti, jako jsou st, nemoc, invalidita nebo i nezamstnanost a chudoba SP jako reziduln kategorie od min (dchodov zajitn sociln slabch oban) po max (takka veker vldn innost), zpravidla SP zahrnuje politiku socilnho zabezpeen vetn osobnch socilnch slueb, rodinnou politiku, bytovou politiku, zejmna jej sociln aspekty, dle zdravotn politiku, politiku zamsnanosti a vzdlvac politiku.(KREBS, 2007:23) Sociln politika Ve zmnn definice jsou o sociln politice jako aktivit, innosti smujcm k uritm clm

Sociln politika ve smyslu vdeckho oboru: vzkum a kategorizace socilnch jev a problm, analza monost een socilnch problm a zpsob ovlivovn socilnch jev, vytven nvrh konkrtnch innost Reflektuje irokou klu oblast a aktivit, zejmna: Politiku socilnho zabezpeen a socilnch slueb Rodinnou politiku Bytovou politiku Zdravotn politiku Politiku zamstnanosti Vzdlvac politiku Ekologickou politiku (?) Sociln politika Veejn politika (public policy) je zmrn aktivita a rozhodnut vldy i jinch aktr, kter ovlivuj ivot spolenosti, sociln politika je soust, podkategori veejn politiky Jin kategorie veejn politiky (nap.): Bezpenostn politika (vnj a vnitn bezpenost, pvodn v zsad prvn a jedin funkce sttu a veejn politiky, ochrana zkladnch lidskch prv ivot, svoboda, majetek)

Thomas Hobbes (Leviathan, 1651) ivot lovka v pirozenm stavu trp osamlost a nouz, je bdn, brutln a krtk (homo homini lupus, bellum omnium contra omnes) , proto je teba uzavt spoleenskou smlouvu, v n se lovk vzdv nkterch svch prv zejmna svobody ve prospch absolutnho suverna, kter zajiuje "mr a obranu" Dnes cel kla jednotlivch politik, kter jdou dle specifikovat a dlit Sociln politika Vztah veejn politiky a sociln politiky Tabulka: Diapazony zjmovch pol veejn politiky a sociln politiky jako vdnch discipln politika ivotnho prosted bezpenostn politika (vnj a vnitn) mediln politika dopravn a telekomunikan politika politika vzkumu, vvoje a inovac hospodsk politika populan politika politika lidskch prv a svobod migran politika

politika zamstnanosti politika v oblasti bydlen vzdlvac politika politika pe o zdrav rodinn politika www.martinpotucek.cz politika socilnho zabezpeen politika boje s chudobou a socilnm vylouenm Sociln politika a sociln prce Charitativn prce Kesansk charitativn aktivita mus bt nezvisl na politickch stranch a ideologich. Nejedn se o zpsob, jak zmnit svt ideologickm zpsobem, a proto charitativn dlo nen ve slubch svtskch strategi, protoe jde o uplatovn lsky tady a te, lsky, kterou lovk potebuje stle. (Deus caritas est, 2006, l. 31) Sociln prce Sociln prce podporuje sociln zmnu, een problm v mezilidskch vztazch a poslen a osvobozen lid za elem naplnn jejich osobnho blaha. Uvaje teori lidskho chovn a socilnch systm, sociln prce zasahuje tam, kde se

lid dostvaj do kontaktu se svm prostedm. Pro sociln prci jsou klov principy lidskch prv a spoleensk spravedlnosti. (Mezinrodn federace socilnch pracovnk, 2000) Sociln politika a sociln prce Sociln prce je praktick aktivita realizovan v konkrtnch historickch, socilnch, kulturnch, materilnch a politickch podmnkch. Sociln prce je ve sv teorii i praxi ze strany do znan mry determinovna sociln politikou, kter vymezuje akn pole sociln prce a podmnky, za kterch m ve spolenosti fungovat. Sociln prce je souborem innost, jimi jsou realizovny cle sociln politiky, pedevm v oblasti dvek a slueb. Sociln prce je tou st sociln politiky, v n dochz k pmmu kontaktu s klientem. Sociln prce pat mezi nstroje sociln politiky. Sociln politika a sociln prce Sociln prce je soust sttem organizovanho a zabezpeovanho systmu redistribuce zbo a slueb.

Jejm clem je uspokojovn socilnch poteb klienta a zajitn kontroly, pp. zmny chovn, kter je povaovno za sociln problematick nebo deviantn. Sociln stt organizuje i jin oblasti () Sociln prce vak m vlun postaven v tom, e se jejm prostednictvm transferuj zdroje k zvislm lidem () Tmto zpsobem se kompenzuj defekty trnho systmu (Matouek, 2008:25) Djinn rozmr sociln politiky Djinn rozmr sociln politiky Otzka legitimity a perspektiv sociln politiky a socilnho sttu Historicky jsou extenzivn sociln politika a siln sociln stt pomrn mladm fenomnem, v podstat jde o zleitost vvoje v prbhu 20. stolet I kdy do znan mry meme chpat welfare state, i vbec ideu sociln sttnosti jako vraz vysplosti civilizace Zpadu, jsou o jejich podstatu,

povahu a perspektivu vedeny zsadn politick, ideologick a hodnotov spory Djinn rozmr sociln politiky 4 fze formovn sttu a nroda (Stein Rokkan) Formovn (centralizovanho) sttu Vrcholn stedovk Fr. Revoluce (14.-18. stolet) pozvoln politick, ekonomick a kulturn unifikace, pevn hranice (Westflsk mr), modern pojet teritorilnho sttu Formovn nroda tvorba nroda uvnit sttu (osvcenstv, nacionalismus), standardizace a unifikace obyvatelstva (armda, povinn kolstv) Rozvoj masov politiky postupn zapojovn irokch mas obyvatelstva do politick participace, politick

prva, roziovn volebnho prva, vznik politickch stran agregujcch a artikulujcch zjmy, spojen ideje nroda, sttu a demokracie Vznik a rozvoj redistributivnho socilnho sttu expanze administrativnho apartu, pebrn novch funkc, perozdlovac transfery Djinn rozmr sociln politiky Po cel star djiny pe o osud lovka co do jeho zabezpeen byla zejmna v rukou jedince, jeho rodiny, ppadn nejbli komunity Ve starovku a stedovku vznikaj (nad rmec primrn odpovdnosti rodiny a rodu) prvky organizovan pomoci, a ji ze strany sttu, lechty, obc, cech, a zejmna crkve (kesanstv dobroinnost jako mravn povinnost) zaopatovn chudch, nemocnch, sirotk, vyslouilch vojk apod. Od ry osvcenstv je ze strany (absolutistickho) sttu snaha o jakousi standardizaci a unifikaci obyvatelstva (armda, povinn kolstv) rozvjena systematizovanj sociln politika (u ns josefinsk reformy apod.)

Djiny socilnho uen (ZS) etek Djiny charitativn prce (LS) Svoboda Djinn rozmr sociln politiky V 18. a 19. stolet v dsledku industrializace spojen s urbanizac dochz k zsadnm spoleenskm zmnm pesun obyvatel z vesnic do mst, deruralizace, vznik dlnick tdy, koncentrace chudoby a socilnch problm (eliminace rodinnch, sousedskch a komunitnch vazeb, zvislost na zamstnavateli) Pklady, perliky z djin: 1597 Anglie Albtin Kodex chudch, prvn ucelen legislativa chudinsk pe 1781 Rakousko zrueno nevolnictv 1802 Anglie zkon na obranu prce (zkaz prce dt, pracovn doba 12 hodin) 1837 Rakousko Dvorsk dekret ukldal tovrnkm, aby v ppad razu i nemoci hradili dlnkovi pobyt v nemocnici po dobu nejdle 4 tdn

Vznik a vvoj socilnho sttu Sociln stt usiluje o kompenzaci jednostrann existenn zvislosti jedince na trhu prce Zajitn nhrady pirozench (tradinch, organickch rodina, pospolitost) mechanism solidarity Sociln stt jako velk pojiovatel nemajetnch (Keller, 2005, 10) Vvojov periody welfare state na Zpad (Smutek, 2005): I. II. III. IV. V.

VI. Obdob experimentlnch potk (18801930) Obdob konsolidace (19301945) Obdob pestavby (19451962) Obdob expanze (19621973) Obdob stagnace (19731980) Obdob rekonceptualitace a pokusu o reformu (1980dosud) Vznik a vvoj socilnho sttu I. Obdob experimentlnch potk (18801930) Prusk sk kancl Otto von Bismarck v letech 18831887 zavedl reformy orientovan na dlnky a zamstnance systm nemocenskho, razovho a penzijnho pojitn (Bismark tak elil rudmu nebezpe) II. Obdob konsolidace (19301945) Svtov hospodsk krize nezamstnanost John Maynard Keynes Obecn teorie zamstnanosti, roku a penz (1936), kritizuje liberln ideu autoregulace trhu, prosazuje sttn zsahy v ekonomice, dan jako nstroj perozdlovn a sociln politiky sttu Potky sociln politiky i v zemch se silnou liberln a individualistickou tradic. USA Rooseveltv New Deal sociln pojitn, minimln mzda

Vznik a vvoj socilnho sttu III. Obdob pestavby (19451962) Beveridgeova zprva (1942) v Britnii pe od kolbky po hrob, systm univerzln a integrovan soustavy socilnho pojitn (existenn minima, zdravotn pojitn, pspvky v nezamstnanosti, pspvky na bydlen, rozvoj kolstv) IV. Obdob expanze (19621973) zlat vk welfare state vysok zamstnanost, stl ekonomick rst, veobecn rst blahobytu, vysok porodnost, vzrst socilnho zabezpeen, rozen stednch vrstev Vznik a vvoj socilnho sttu V. Obdob krize a stagnace (19731980) ropn krize tk hospodsk krize v celm zpadnm svt Rst nezamstnanosti, pokles HDP, rst veejnch vdaj, zadluovn, inflace Sociln stt jako zdroj fiskln krize, krize, kter se dosud nepodaila pekonat. zlat vk welfare state stl na pedpokladech, kter se zaaly hroutit (stl

ekonomick rst, populan rst, soudrnost rodin) VI. Obdob rekonceptualitace a pokusu o reformu (1980dosud) Neoliberln reakce (Thatcherov, Reagan) redukce sociln politiky, odpovdnost, nezadluovn Nstup globalizace ztrta vlivu sttu na ekonomiku, globalizan tlaky, rozklad pedpoklad, na nich byl vystavn zlat vk welfare state Krize a perspektivy socilnho sttu Krize: ekonomick nemrn rst nklad efektivity byrokratizace, sloitost redistribuce demografick nzk porodnost, strnut populace legitimity ztrta socilnho konsensu, krize dvry, solidarity, hodnot ekologick pokozen ivotnho prosted, limity konzumu Zlat vk welfare state se pekrval s vrcholem modern industriln ry, pot nastv pechod do ry postindustriln, deindustrializace a roziovn tercilnho sektoru (sluby) nzk produktivita prce Od 70. let takt vstupuj na trh prce v masovm mtku eny, co naruuje ideu a pedpoklad pln zamstnanosti, vede ke sniovn mezd a

flexibilizaci prce Flexibilizace rodiny ekonomick samostatnost en, rozvodovost, individualizace ivotnho stylu, dti jako ekonomick zt (Keller, 2005:9) Sociln stt a globalizace Krom dlch kriz je teba rozvst zsadn otes, kter socilnm sttm zpsobila globalizace MMF: Globalizace je rostouc ekonomick vzjemn zvislost zem ve svtovm mtku v dsledku rostoucho objemu a druhu peshraninch transakc zbo a slueb a toku mezinrodnho kapitlu, jako i rychlejho a rozshlejho en technologi. Potencil nadnrodnch firem pesouvat pracovn msta do jinch zem Vzestup potencilu rozvojovch zem (outsourcing, sniovn nklad) Exploze kvartrnho sektoru odvtv intelektualizovanch slueb (vda, vzkum, informatika) Sociln stt pestv zvldat kryt vech rizik, nkte hovo i o perspektiv jeho postupnho (i nhlho krach) zniku Index demokracie http://en.wikipedia.org/wiki/Democracy_Index

(Economist Intelligence Unit) Vyhodnocuje mru demokracie 167 zem. Je vypracovvn na zklad 60 ukazatel, seskupench do pti rznch kategori: mra politick volby a pluralismu obansk prva funknost vldy politick spoluast politick kultura Index demokracie (2012) 1. Norway 2. Sweden 3. Iceland 4. Denmark 5. New Zealand 6. Australia 7. Switzerland 8. Canada 9. Finland 10. Netherlands

11. Luxembourg 12. Austria 13. Ireland 14. Germany 15. Malta 16. United Kingdom 17. Czech Republic 18. Uruguay, Mauritius 20. South Korea 21. United States of America 22. Costa Rica 23. Japan 24. Belgium 25. Spain 28.France, Slovenia 32. Italy 33. Greece 38. India

39. Jamaica 40. Slovakia 44. Poland, Brazil 49. Hungary 50. Croatia Index demokracie (2015) 1. Norway 2. Iceland 3. Sweden 4. New Zealand 5. Denmark 6. Switzerlan 7. Canada 8. Finland 9. Australia 10. Netherlands 11. Luxembourg

12. Ireland 13. Germany 14. Austria 15. Malta 16. United Kingdom 17. Spain 18. Mauritius 19. Uruguay 20. USA 21. Italy 22. South Korea 23. Japan, Costa Rica 25. Czech Republic 26. Belgium 27. France 28. Botswana 29. Estonia 34. Israel 35. India 37. Slovenia

43. Slovakia .. 48. Poland ... 132. Rusko 167. North Korea Flawed democracies ji od 21. - Italy Index demokracie (2016) 1. Norway 2. Iceland 3. Sweden 4. New Zealand 5. Denmark 6-7. Canada,Ireland 8. Switzerland 9. Finland

10. Australia 11. Luxembourg 12. Netherlands 13. Germany 14. Austria 15. Malta 16. United Kingdom 17. Spain 18. Mauritius 19. Uruguay Flawed: 42. Slovakia .. 52. Poland ... 134. Rusko 167. North Korea 20. Japan

21-22. USA, Italy 23. Cabo Verde 24-25. France, South Korea 26. Costa Rica 27. Botswana 28. Portugal Flawed democracies 29-30. Israel, Estonia ji od 20. - Japan 31. Czech Republic 32. India 34. Chile 35. Belgium 37. Slovenia Index demokracie (2016) Human Development Index (2012) Je kombinac nejen ekonomickch, ale i cel ady socilnch ukazatel, jako je napklad oekvan dlka ivota, pstup ke vzdln, rovn pleitosti z hlediska gender, porodn mrtnost, pstup k nezvadn pitn vod, zdravotn pi, a podobn. Stanov ebek 169 stt OSN v poad podle kvality ivota.

1 Norway 0.955 81.3 12.6 17.5 48,688 4 0.977 2 Australia 0.938 82.0 12.0 c 19.6 d 34,340 15 0.978 3 United States 0.937 78.7 13.3 16.8 43,480 6 0.958 4 Netherlands 0.921 80.8 11.6 c 16.9 37,282 8 0.945 5 Germany 0.920 80.6 12.2 16.4 e 35,431 10 0.948 6 New Zealand 0.919 80.8 12.5 19.7 d 24,358 26 0.978 7 Ireland 0.916 80.7 11.6 18.3 d 28,671 19 0.960 7 Sweden 0.916 81.6 11.7 c 16.0 36,143 6 0.940 9 Switzerland 0.913 82.5 11.0 c 15.7 40,527 2 0.926 10 Japan 0.912 83.6 11.6 c 15.3 32,545 11 0.942 11 Canada 0.911 81.1 12.3 15.1 35,369 5 0.934 12 Korea, Republic of 0.909 80.7 11.6 17.2 28,231 15 0.949 13 Hong Kong, China (SAR) 0.906 83.0 10.0 15.5 45,598 13 Iceland 0.906 81.9 10.4 18.3 d 29,176 12 0.943 15 Denmark 0.901 79.0 11.4 c 16.8 33,518 4 0.924 16 Israel 0.900 81.9 11.9 15.7 26,224 13 0.942 17 Belgium 0.897 80.0 10.9 c 16.4 33,429 3 0.917 18 Austria 0.895 81.0 10.8 15.3 36,438 5 0.908 18 Singapore 0.895 81.2 10.1 c 14.4 f 52,613 15 0.880 20 France 0.893 81.7 10.6 c 16.1 30,277 4 0.919 21 Finland 0.892 80.1 10.3 16.9 32,510 2 0.912

21 Slovenia 0.892 79.5 11.7 16.9 23,999 12 0.936 23 Spain 0.885 81.6 10.4 c 16.4 25,947 8 0.919 24 Liechtenstein 0.883 79.8 10.3 g 11.9 84,880 h 22 0.832 25 Italy 0.881 82.0 10.1 c 16.2 26,158 5 0.911 26 Luxembourg 0.875 80.1 10.1 13.5 48,285 20 0.858 26 United Kingdom 0.875 80.3 9.4 16.4 32,538 5 0.886 28 Czech Republic 0.873 77.8 12.3 15.3 22,067 10 0.913 29 Greece 0.860 80.0 10.1 c 16.3 20,511 13 0.899 30 Brunei Darussalam 0.855 78.1 8.6 15.0 45,690 23 31 Cyprus 0.848 79.8 9.8 14.9 23,825 4 0.869 32 Malta 0.847 79.8 9.9 15.1 21,184 9 0.876 33 Andorra 0.846 81.1 10.4 i 11.7 33,918 j 15 0.839 33 Estonia 0.846 75.0 12.0 15.8 17,402 13 0.892 35 Slovakia 0.840 75.6 11.6 14.7 19,696 9 0.872 36 Qatar 0.834 78.5 7.3 12.2 87,478 k 35 0.761 37 Hungary 0.831 74.6 11.7 15.3 16,088 13 0.874 38 Barbados 0.825 77.0 9.3 16.3 17,308 10 0.859 39 Poland 0.821 76.3 10.0 15.2 17,776 7 0.851 40 Chile 0.819 79.3 9.7 14.7 14,987 13 0.863 Human Development Index (2016) 1 Norway 0.949 81.7 17.7 12.7 67,614 5 1

2 Australia 0.939 82.5 20.4 b 13.2 42,822 19 3 2 Switzerland 0.939 83.1 16.0 13.4 56,364 7 2 4 Germany 0.926 81.1 17.1 13.2 c 45,000 13 4 5 Denmark 0.925 80.4 19.2 b 12.7 44,519 13 6 5 Singapore 0.925 83.2 15.4 d 11.6 78,162 e 7 Netherlands 0.924 81.7 18.1 b 11.9 46,326 8 8 Ireland 0.923 81.1 18.6 b 12.3 43,798 11 8 9 Iceland 0.921 82.7 19.0 b 12.2 c 37,065 20 9 10 Canada 0.920 82.2 16.3 13.1 f 42,582 12 9 10 United States 0.920 79.2 16.5 13.2 53,245 12 Hong Kong, China (SAR) 0.917 84.2 15.7 13 New Zealand 0.915 82.0 19.2 b 12.5 32,8 14 Sweden 0.913 82.3 16.1 12.3 46,251 2 15 15 Liechtenstein 0.912 80.2 g 14.6 12.4 h 75, 16 United Kingdom 0.909 80.8 16.3 13.3 37, 17 Japan 0.903 83.7 15.3 12.5 c 37,268 10 1 18 Korea (Republic of) 0.901 82.1 16.6 12.2 19 Israel 0.899 82.6 16.0 12.8 31,215 16 19 20 Luxembourg 0.898 81.9 13.9 12.0 62,471 21 France 0.897 82.4 16.3 11.6 38,085 4 22 22 Belgium 0.896 81.0 16.6 11.4 41,243 1 21 23 Finland 0.895 81.0 17.0 11.2 f 38,868 1 23

24 Austria 0.893 81.6 15.9 11.3 c 43,609 4 24 25 Slovenia 0.890 80.6 17.3 12.1 28,664 13 25 26 Italy 0.887 83.3 16.3 10.9 33,573 6 27 27 Spain 0.884 82.8 17.7 9.8 32,779 7 26 28 Czech Republic 0.878 78.8 16.8 12.3 28,144 29 Greece 0.866 81.1 17.2 10.5 24,808 16 29 30 Brunei Darussalam 0.865 79.0 14.9 9.0 f 72,843 30 Estonia 0.865 77.0 16.5 12.5 c 26,362 12 31 32 Andorra 0.858 81.5 g 13.5 d 10.3 47,979 j 18 33 Cyprus 0.856 80.3 14.3 11.7 29,459 4 34 33 Malta 0.856 80.7 14.6 11.3 29,500 3 35 33 Qatar 0.856 78.3 13.4 9.8 129,916 e 32 33 36 Poland 0.855 77.6 16.4 11.9 24,117 11 36 37 Lithuania 0.848 73.5 16.5 12.7 26,006 7 37 38 Chile 0.847 82.0 16.3 9.9 21,665 16 38 38 Saudi Arabia 0.847 74.4 16.1 9.6 51,320 26 38 40 Slovakia 0.845 76.4 15.0 12.2 26,764 1 40 41 Portugal 0.843 81.2 16.6 8.9 26,104 2 41 VERY HIGH HUMAN DEVELOPMENT HIGH HUMAN DEVELOPMENT (51) 49 Russian Federation

MEDIUM HUMAN DEVELOPMENT (106) 131 India LOW HUMAN DEVELOPMENT(147) 188 Central African Republic Social Progress Index (2015) http://www.socialprogressimperative.org/data/spi ebek kvality ivota Zem Index spoleenskho rozvoje 1. Norsko 88,36 2.

vdsko 88,06 3. vcarsko 87,97 4. Island 87,62 5. Nov Zland 87,08 6.

Kanada 86,89 7. Finsko 86,75 8. Dnsko 86,63 9. Nizozemsk 86,50 o

10. Austrlie 86,42 21. Francie 80,82 22. esk 80,59 republika 23. Estonsko

80,49 11. UK 14. Nmecko 16. USA 19. Slovinsko 23. Estonsko 25. Slovensko 27. Polsko 31. Itlie 40. Izrael 71. Rusko 92. na 101. Indie 125. Nigrie 131. Afghnistn 52 indiktor R Osobn bezpenost (6) Dtsk mrtnost (9)

Viva a zkladn zdravotn pe (15) Udritelnost ekosystmu (15) Pstup k vymu vzdln (30) Dlka ivota (31) Osobn prva (32) Tolerance a inkluze (38) Obezita (120) Social Progress Index (2016) http://www.socialprogressimperative.org/countries/cze/ 52 indiktor R Osobn bezpenost (1 !!!) Dtsk mrtnost (9) Viva a zkladn zdravotn pe (15) Environmental Quality (27) Pstup k vymu vzdln (24) Dlka ivota (42) Osobn prva (34) Tolerance a inkluze (41) Tolerance imigrant (129) Obezita (76)

75. Rusko 84. na 98. Indie 125. Nigrie 132. Afghnistn 133. Stedoafrick rep. Nej: Depth of food deficit, Undernourishment, Access to piped water, Access to electricity, Adult literacy rate, Mobile telephone subscriptions, Biodiversity and habitat, Freedom of religion Social Progress Index (2017) http://www.socialprogressimperative.org/countries/cze/ 52 indiktor R Highest component scores Water and Sanitation 99.71 (15)

Nutrition and Basic Medical Care 99.39 (11) Access to Basic Knowledge 98.79 (14) Personal Safety 92.92 (8) Shelter 89.98 (8) 67. Rusko 83. na 93. Indie 127. Afgnistn 128. Stedoafrick rep. Lowest component scores Tolerance and Inclusion 57.86 (41) Access to Advanced Education 67.33 (25) Health and Wellness 72.24 (48) Personal Freedom and Choice 76.50 (24) Environmental Quality 80.30 (27) GDP PPP per capita $30,381 (26) Social Progress Index (2017) Clinic Compare (2017)

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/450194-cesi-jsou-prynejnezdravejsi-na-svete-piji-kouri-a-prejidaji-se.html ei jsou pr nejnezdravj na svt, pij, kou a pejdaj se Nejnezdravj zem Nejzdravj zem 1. esk republika 2. Rusko 3. Slovinsko 4. Blorusko 5. Slovensko 6. Maarsko 7. Chorvatsko 8. Polsko 9. Lucembursko 10. Litva a USA 1. Afghnistn 2. Guinea 3. Niger 4. Nepl 5. Demokratick republika Kongo

6. Eritrea 7. Malawi 8. Somlsko 9. Mosambik 10. Etiopie Global Peace Index (2016) 2007 R 13. (prvn men) 2008 R 17. (nejhor vsledek) Institute for Economics and Peace http://economicsandpeace.org/ Global Peace Index (2017) Global Peace Index (2017) WORLD HAPPINESS REPORT (2017) http://worldhappiness.report/ 1. Norway (7.537)

2. Denmark (7.522) 3. Iceland (7.504) 4. Switzerland (7.494) 5. Finland (7.469) 6. Netherlands (7.377) 7. Canada (7.316) 8. New Zealand (7.314) 9. Australia (7.284) 10. Sweden (7.284) 11. Israel (7.213) 12. Costa Rica (7.079) 13. Austria (7.006) 14. United States (6.993) 15. Ireland (6.977) 16. Germany (6.951) 17. Belgium (6.891) 18. Luxembourg (6.863) 19. United Kingdom (6.714) 20. Chile (6.652) Od 2012, tvo faktory jako napklad hrub domc produkt na obyvatele,

pedpokldan dlka ivota, korupce, dostupnost zdravotn pe, svoboda se rozhodovat, tdrost spoluoban i bezpenost. 21. United Arab Emirates (6.648) 22. Brazil (6.635) 23. Czech Republic (6.609) 24. Argentina (6.599) 25. Mexico (6.578) .... 31. France (6.442) 34. Spain (6.403) 37. Saudi Arabia (6.344) 40. Slovakia (6.098) 42. Malaysia (6.084) 46. Poland (5.973) 48. Italy (5.964) 49. Russia (5.963) 51. Japan (5.920) 62. Slovenia (5.758) 79. China (5.273)

89. Portugal (5.195) 122. India (4.315) 155. Central African Republic (2.693) World happiness index Democracy index 2013 39. Czech Republic (6.290) 2012 17. Czech Republic 2015 31. Czech Republic (6.505) 2014 25. Czech Republic 2016 27. Czech Republic (6.596)

2015 25. Czech Republic 2017 23. Czech Republic (6.609) 2016 31. Czech Republic Volby 2017 SOCILN OBLAST Vtina stran vnuje ve svch programech velkou pozornost problematice dostupnho bydlen, nap politickm spektrem se objevuj slova o jeho dleit roli. Programy kladou draz napklad na podporu obecn i drustevn vstavby (KSM, zelen, SSD, STAN nebo KDU-SL), na druhou stranu nkter strany hodlaj bojovat s takzvanm obchodem s chudobou na ubytovnch (zelen), omezit vi dvek na bydlen (TOP 09, SPD). ANO tak zmiuje, e bude vnovat pozornost socilnmu bydlen, u kterho by ml bt njemn strop. Podle hnut vak snen cen byt na dostupnou rove umon hlavn stavebn rozvoj. Obant demokrat hovo o nkolikastupovm modelu socilnho bydlen, lidovci navrhuj zavst hypotky zvhodnn podle potu vyivovanch dt. ZDRAVOTNICTV Zdravotnictv je jednou z oblast, kde se volebn programy (krom obecn shody na zven plat) stran vrazn li, a to napklad v nzoru na spoluast pacient. Zatmco ODS hovo o individulnm zdravotnm pojitn na mru a TOP 09 chce zavst nadstandardy

s monost dobrovolnho pipojitn, SSD odmt zavdt jakkoli nov poplatky. ANO hovo obecn o kvalitn zdravotn pi vem v rmci veejnho zdravotnho pojitn a nutnosti prevence. U vtiny stran se v programu najde zmnka o urychlen digitalizace zdravotnictv, zelen a komunist chtj slouit zdravotn pojiovny do jedn. Pirti volaj po regulovan legalizaci konop pro lbu i rekrean uvn, podobn nzor zastvaj tak zelen. Obant demokrat zase chtj, aby si provozovatel restaurac mohli svobodn zvolit, zda budou kuck, i nekuck. DAN Programy prakticky vech stran se vnuj problematice pro stt vnosnjho zdann nadnrodnch firem a vyvdn penz vydlanch v R do ciziny. Napklad KDU-SL a SSD navrhuj celoevropskou koordinaci daovch zklad, STAN chce odlivu penz zabrnit i daovm zvhodnnm reinvestic. Pirti navrhuj zaveden sektorov dan pro banky nebo obory s nzkou konkurenc, SSD chce zavst progresivn da z bankovnch aktiv velkch bank; naopak obant demokrat jakoukoli formu sektorov dan odmtaj. ANO chce zruit nynj takzvanou superhrubou mzdu a nahradit ji dvma novmi sazbami dan z pjm z hrub mzdy. Objevuj se tak nvrhy na zmny DPH, teba ODS navrhuje dv sazby deset a 19 procent, deset a 20 procent chce TOP 09; SSD hodl snit DPH u zkladnch potravin na deset procent. Rovn hnut ANO chce snit sazbu DPH i pesuny do vhodnjch sazeb pro nkter zbo a sluby. Indiktory, kde se situace ve svt zlepuje (doc. Pavel Novek)

HDP na osobu se zvyuje (1995: 9000 USD, PPP k roku 2011; 2025: 20 000 USD) Mra chudoby kles (1995: 33 %; 2025: 7 %) Pm zahranin investice se zvyuj (1995: 1 358 miliard USD; 2025: 2 075 miliard) Zastoupen en v zkonodrnch sborech narst (1995: 12,5 %; 2025: 33 %) Podl vysoce kvalifikovanch pracovnch mst narst (1995: 13,8 %; 2025: 19,4 %) Podl stedokolsky vzdlanch lid narst (1995: 56,2 %; 2025: 88,8 %) Podl gramotnch dosplch lid narst (1995: 79,4 %; 2025: 90,8 %) Podl elektiny z obnovitelnch zdroj narst (1995: 1,19 %; 2025: 19,4 %)

Energetick innost narst (HDP na jednotku energie - 1995: 5,8; 2025: 8,6) Podl populace s pstupem k nezvadn pitn vod narst (1995: 79 %; 2025: 91,7 %) Poet lka na 1000 obyvatel roste (1995: 1,3; 2025: 1,76) Vdaje na zdravotn pi na obyvatele rostou (1995: 463 USD; 2025: 1610 USD) Podl podvyivench lid se sniuje (1995: 21.3 %; 2025: 8,7 %) mrtnost kojenc se sniuje (1995: 59,7 mrt na 1000 iv narozench; 2025: 20.5 mrt) Oekvan dlka ivota pi narozen se zvyuje (1995: 66,4 let; 2025: 73,5 let) Mra populanho rstu se sniuje (1995: 1,49 %; 2025: 1,16 %) Poet uivatel internetu narst (1995: 15,8 uivatel/100 obyv.; 2025: 90,1 uivatel) Indiktory, kde se situace ve svt zhoruje nebo stagnuje (doc. Pavel Novek)

Nezamstnanost roste (% svtov pracovn sly 1995: 6,1 %; 2025: 6,20 %) Emise z fosilnch paliv a produkce cementu rostou (miliny tun uhlku za rok 1995: 6398; 2025: 15 257) Sladkovodn zdroje na zem stt klesaj (m3 na osobu 1995: 7658; 2025: 4982) Lesn plochy klesaj (1995: 31,8 %; 2025: 30,6 %) Biokapacita na osobu kles (globln hektary 1995: 2,0; 2025: 1,61) Vdaje na vdu a vzkum klesaj (% HDP 1995: 2,02 %; 2025: 2,01 %) Teroristick toky rostou (1995: 3 079; 2025: 30 367) Pjmov nerovnost roste (podl hornch 10 % populace 1995: 30,8; 2025: 34,8) Poet vlek a vnch ozbrojench konflikt roste (1995: 44; 2025: 48) Vnmn korupce ve veejnm sektoru roste (1 nzk mra korupce, 6 vysok mra korupce; 1995: 2,83; 2025: 2,96)

Recently Viewed Presentations

  • Protočnost (pipelining)

    Protočnost (pipelining)

    Protočnost (Pipelining) Protočnost (pipelining) Protočnost je tehnika projektovanja hardvera kojom se uvodi konkurentnost u računarski sistem tako što se neke osnovne funkcije (f) čije se izvršenje često zahteva dele na niz podfunkcija f1, f2, ..., fk, tako da budu zadovoljeni...
  • UKDIT Senior Pupils Date Leading inclusive sport in

    UKDIT Senior Pupils Date Leading inclusive sport in

    Making team games inclusive, sitting volleyball, basketball/ netball. We are not starting from scratch but building on the considerable progress made during the last strategic plan 2012-2017. ... - Communication between players and match officials - how could this be...
  • Diapositive 1

    Diapositive 1

    Cette technique est encore utilisée - bien que modifiée - dans les trieuses modernes qui sélectionnent les fruits. À l'origine, on cueillait les canneberges à la main. Les producteurs ont ensuite utilisé des pelles en bois, munies d'une sorte de...
  • Chemical property:

    Chemical property:

    When electricity is passed through molten salt, a gray metal forms at one terminal and a yellow-green gas at the other. physical. physical. physical. physical. chemical. chemical. chemical. Extensive Property Intensive Property Depends on the amount of matter in a...
  • ECDL

    ECDL

    ECDL European Computer Driving Licence Az ECDL moduljai IT alapismeretek Operációs rendszerek Szövegszerkesztés Táblázatkezelés Adatbázis-kezelés Prezentáció Szövegszerkesztés Adatbázis-kezelés Prezentáció Operációs rendszerek Információ és kommunikáció IT alapismeretek Táblázatkezelés ECDL European Computer Driving Licence Az ECDL moduljai IT alapismeretek ...
  • Chapter 1 Physicians, Patients, and Others: Autonomy, Truth ...

    Chapter 1 Physicians, Patients, and Others: Autonomy, Truth ...

    O'Neill focuses on the consent aspect of autonomy and argues that securing it requires more than having a patient sign a consent form, which may satisfy legal requirements but which may not express the genuine consent required by a serious...
  • WRITING A MEMO - EL Civics

    WRITING A MEMO - EL Civics

    Yes No QUIZ QUIZ 13. Which sentence is correct? I will bring potato salad. I will bring potato salad I will bring potato salad, QUIZ 14. Which sentence is correct? ... Arial Brush Script MT Default Design WRITING A MEMO...
  • Do you love me?

    Do you love me?

    but they who wait for the Lord shall renew their strength they shall mount up with wings like eagles; they shall run and not be weary they shall walk and not faint. Isaiah 40:27. Why do you say, O Jacob,...